Investor a Sběratel 2013 Veletrhy lákají k výhodným nákupům
Již po třetí budou mít sběratelé a investoři možnost navštívit od 5. do 7. září na výstavišti v pražských Letňanech mezinárodní veletrh investičních příležitostí do zlata, mincí, medailí a drahých kamenů – INVESTOR.
Akce nabízí jedinečnou příležitost porovnat a nakoupit komodity s investičním potenciálem od několika desítek předních českých a zahraničních firem.
Investor se koná současně s 16. ročníkem mezinárodního veletrhu poštovních známek, mincí, pohlednic, telefonních karet a ostatního sběratelství SBĚRATEL. Veletrhy jsou největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě a účastní se jich řada poštovních správ, mincoven a prodejců, které na jiné podobně zaměřené akci v ČR nenajdete.
Investiční a sběratelský artikl každoročně nabízí více než 260 firem z 35 zemí, mezi které stabilně patří také Pražská mincovna. Ta minulý rok pro návštěvníky připravila ražbu pamětního medailonu veletrhu Sběratel z ryzího stříbra v omezeném množství pouhých 399 kusů. Sběratelskou cenu medailonu zvyšoval fakt, že každý medailon se razil přímo na veletrhu zvlášť pro každého zákazníka a číslo ražby se tak odvíjelo od času, kdy stánek Pražské mincovny navštívil. Pražská mincovna i letos představí spoustu novinek. Například stříbrnou uncovou medaili s „morbidním˝w“ tématem Kostnice Sedlec. Ten největší tahák ale zatím tají a odhalí ho až přímo na veletrhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.
Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).
Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.