Jak se dělá mincovna (1) Z pověď zakladatele
Za svou více než osmnáctiletou činnost v mincovním oboru jsem se mnohokrát setkal s dotazem, jak vznikla v Jablonci nad Nisou výroba mincí. Nikdy jsem na to nemohl jednoznačně odpovědět, přestože jsem označován za zakladatele ČM.
Za svou více než osmnáctiletou činnost v mincovním oboru jsem se mnohokrát setkal s dotazem, jak vznikla v Jablonci nad Nisou výroba mincí. Nikdy jsem na to nemohl jednoznačně odpovědět, přestože jsem označován za zakladatele České mincovny (ČM).
Je pravda, že bižuterní výroba, ve které jsem dlouhá léta působil, mi vždycky svými kovovými výlisky a hlavně drobnými blyštivými kolečky, drobné penízky připomínala. Zvláště ty, které se navěšovaly na náramky a na ženských rukou krásně cinkaly. To však určitě nebyl ten opravdový impuls, který mě přivedl na myšlenku, že by ve firmě Bižuterie a.s. mohla vzniknout výroba kovových peněz. Výroba, která v budoucnu přesáhne rámec nejen města Jablonce, potažmo České republiky, ale překročí rámec Evropy a stane se pojmem celosvětovým. Do takovýchto dálek jsem v roce 1992 rozhodně neviděl. Jisté zkušenosti jsem však měl, vždyť se kovová bižuterie z naší produkce vyvážela do celého světa už více než jedno století.
Výroba mincí v Jablonci se pokládala za opravdu velký nápad. Jak se ale velké nápady rodí. Velké nápady se málokdy zrodí na nějakých poradách nebo zasedáních. Tam většinou někdo povídá, někdo by měl poslouchat, pokud nespí, nebo nemyslí na něco úplně jiného.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012.
Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
