75. VÝROČÍ OPERACE ANTHROPOID
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Jako odvetu za teror, který rozpoutal zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich po svém jmenování v září 1941, připravil na něj II. odbor československého exilového ministerstva národní obrany v Londýně atentát. Operaci s krycím názvem Anthropoid provedli 27. května 1942 rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, vycvičení a vyslaní z Velké Británie. Atentát byl proveden na již neexistující křižovatce Kirchmayerovy třídy a ulice V Holešovičkách, kde musel Heydrichův automobil Mercedes-Benz zpomalit. Gabčíkův samopal Sten selhal a nevystřelil, Kubišovi se však podařilo vrhnout k tomu účelu speciálně sestrojenou bombu, která poškodila automobil a Heydricha zranila. Ačkoliv zra
nění nebylo smrtelné, v důsledku dodnes neobjasněných komplikací protektor po osmi dnech 4. června 1942 zemřel. Parašutistům se podařilo uniknout a dlouho se je nedařilo vypátrat, až pomocí zrádce byl zjištěn jejich úkryt v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.